Klokočské skály a Rotštejn
Květnový tajný výlet na rozhlednu Hamštejn se stal inspirací pro další výlet - ze sedla pod Kozákovem byl totiž nádherný výhled na masiv Klokočských skal. Z tohoto důvodu byl na středu 26. června vyhlášen výlet na Klokočské skály a hrad Rotštejn, kterého se zúčastnilo 14 seniorek. Odjížděly jsme v 7:55 h autobusem č. 717 z Mnichova Hradiště do Turnova, kde jsme přestoupily na linku č. 864 a před 9. hodinou jsme vystoupily za Turnovem v Záholicích. Cesta chvíli vedla po místní silničce, ale záhy jsme vstoupily do stínu borovic v Betlémských skalách. Po červeně značené cestě jsme odbočily k vyhlídce na Zdenčině skále, kde některé z nás musely překonat strach a samy sebe, aby přešly úzký kamenný mostek mezi skalami - podařilo se! Nádherné počasí nám umožnilo výhled do údolí Jizery, na ostroh Chocholka, na Bučiny u Rakous a na Besedické skály. Stejnou cestou jsme se vrátily zpět na červenou trasu - Naučnou cestu Klokočskými skalami.
Přírodní rezervace Klokočské skály byla vyhlášena v roce 1985 a tvoří ji dvoukilometrový pás pískovcových skal o šířce cca 100 metrů dosahující až do výše 60 metrů. Můžeme zde obdivovat jeskyně, hluboké rokle, skalní věže a ze skalních plošin se nabízejí nádherné výhledy.
Jakmile jsme našly příhodné místo na malou pauzu, vytáhly jsme své svačiny a pití. Po chvíli jsme pokračovaly v naší cestě, čekaly nás poměrně náročné výstupy po vysokých schodech, následně sestupy a cesty plné kořenů a kamenů. Ale odměnou nám byl výhled na Kozákovský a Hamštejnský hřeben s rozhlednou Hamštejn, na Prackov a Měsíční údolí nad Loktuší. Upoutaly nás také brusné kameny se stopami po broušení nástrojů. Pískovec sloužil k broušení nástrojů a později také skla. Člověk v této krajině žil již před více než 10 000 lety.
Došly jsme až k rozcestí u Klokočských průchodů - jedná se o 70 metrů dlouhou skalní rokli, která rozděluje Betlémské a Klokočské skály. Ve středověku tudy procházeli kupci po staré kupecké cestě. V roce 1908 zde Okrašlovací spolek Klokočí vybudoval schody pro snadnější přístup. Od tohoto rozcestí se dá dojít k jeskyni Postojna, tam se vydáme příště.
Další náročný sestup nás čekal před zříceninou hradu Rotštejn, kde moc nepomohly ani turistické hole, využily jsme možnosti přidržovat se skalních stěn a příhodně zabudovaných řetězů a zábradlí. Mohutný hrad Rotštejn byl vystavěn na třech pískovcových blocích v polovině 13. století rodem Markvarticů. Hradem nás provázela vtipná průvodkyně, zkoumaly jsme vytesaná obydlí ve skále, bylinkové zahrádky a na nejvyšší plošině nás čekal pohled na rozhlednu Dubecko a na Trosky a na opačné straně na Kozákov s Riegrovou chatou. Během třicetileté války zde našli úkryt lidé z okolních vesnic, poslední obyvatelé zde žili až do poloviny 19. století. Měly jsme zde možnost spatřit keř klokoče zpeřeného i jeho semena, která dozrávají koncem září a v minulosti se používala k výrobě růženců, náramků i knoflíčků.
Po důkladné prohlídce jsme hrad opustily a ve vesničce Klokočí se ještě zastavily u zajímavého domu - bývalé kovárny, která má ve stěně sošku Jana Nepomuckého. Na konci vesnice jsme objevily keř, který dal této obci i skalám jméno - klokoč zpeřený.
Zbytek cesty jsme musely ujít po místní silničce až ke křižovatce Na Špici v Loktuši. Zde jsme si v penzionu daly chutný oběd a doplnily tekutiny a ve stínu si příjemně odpočinuly, než nám přijel autobus. Popojely jsme do Turnova a dále vlakem a po 17. hodině vystoupily na mnichovohradišťském nádraží. Našlapaly jsme přes 8 km v poměrně náročném terénu a za velmi teplého počasí.
Fotogalerii naleznete zde: Klokočské skály a Rotštejn
Helena Pöllová